Po založení sportovního klubu Pavlov v roce 2001 začalo mužstvo mužů hrát nejnižší (IV.) třídu okresního přeboru ČMFS, která byla zlými jazyky nazývána též jako"pralesní liga". Kádr tvořili hráči z Pavlova, z nichž velká část neměla žádné zkušenosti se soutěžním fotbalem. Rovněž fyzická kondice hráčů byla v začátcích nevalná. Nechybělo však nadšení pro fotbal a vytvořila se dobrá parta, která hrála fotbal podle lidového hesla "pro zábavu a pro žízeň". Velmi přínosná byla toho času práce trenéra Josefa Duchoně, který vštěpil hráčům základní fotbalové návyky. První soutěžní sezónu 2001/2002 zakončilo mužstvo mužů na pěkném pátém místě. V následujících sezónách se mužstvo pravidelně umisťovalo na pozicích v horní polovině tabulky (sezóna 2002/2003 - konečné páté místo, sezóna 2003/2004 - konečné třetí místo).
S přibývajícími zkušenostmi se soutěžním fotbalem začaly narůstat i ambice týmu. Hráči chtěli dosahovat lepších výsledků, postoupit s týmem do vyšší fotbalové soutěže a zahrát si fotbal na vyšší úrovni. Impulsem k této změně byl rovněž příchod trenéra Vladimíra Martinů. Ten dokázal hráče motivovat k lepším výkonům, stmelil hráče v tým táhnoucí za jeden provaz (např. vítězný pokřik CIGI-CAGA) a v neposlední řadě dokázal hráče i objektivně kritizovat. Tým byl v tuto dobu již fotbalově vyzrálý a rovněž se na kondici hráčů pozitivně projevila zvýšená frekvence fyzické přípravy (např. zimní běhání). Tento dobře fungující fotbalový stroj se už nenechal zastavit ani obávaným soupeřem Sokol Stonařov a v sezóně 2004/2005 s jistotou vyhrál IV. třídu. Mužský tým SK Pavlov tak poprvé postoupil do vyšší fotbalové soutěže, III. třídy okresního přeboru ČMFS.
Postupem mužstva mužů skončila éra domácích zápasů na fotbalovém hřišti Hladov. Toto hřiště, využívané po čtyři sezóny ke všem domácím zápasům, poskytlo dobrý základ pro začátky pavlovského fotbalu. Ovšem vzhledem k zastaralému zázemí a zejména kvůli nepřítomnosti sprch v kabinách, které byly podmínkou pro účast týmu ve III. třídě, byl klub nucen toto hřiště opustit a hledat si nové domácí působiště. Oblíbené heslo "Pavlov tlačte to na pilu!", jímž fanoušci povzbuzovali hráče na hladovském hřišti tak nadobro zmizelo.
Samostatnou částí tohoto období pavlovského fotbalu je založení fotbalového družstva žáků, které bylo zaregistrováno v létě roku 2003. Vedení klubu si už od začátku působení uvědomovalo důležitost práce s mládeží pro vytvoření širší hráčské základny v budoucnosti. Plány byly přeměněny v činy i díky aktivitě Zdeňka Nechvátala, který s přispěním Ladislava Petráše začal žáky trénovat. Zásadní podíl na žákovském fotbalu v Pavlově nesli ovšem zejména rodiče, bez jejichž obětavé spolupráce by družstvo žáků fungovalo jen stěží (doprava žáků na zápasyn apod.). I když umístění družstva žáků v jednotlivých sezónách nebylo zejména kvůli velkým věkovým rozdílům mezi týmy nijak oslnivé (sezóna 2003/2004 deváté místo, sezóny 2004/2005 a 2005/2006 desáté místo), podařilo se naplnit hlavní cíl a to přivést mladé "Pavlováky" k soutěžnímu fotbalu. Ovoce těchto žákovských začátků bude ještě v Pavlově sklizeno v následujících letech.
Sportovní klub Pavlov se významnou měrou podílel na organizování společenského života v obci. Pravidelně byly pořádány rockové zábavy v kulturním domě a klub začal rovněž spolupracovat s místním sdružením dobrovolných hasičů na organizaci tradičních akcí, jako je už po léta vyhlášená pavlovská pouť. Každoročně byl organizován letní zájezd do Pavlova u Mikulova na fotbalový turnaj klubů nesoucích jméno Pavlov, který byl zábavným zpestřením letní fotbalové přestávky. Pro účastníky jsou rovněž nezapomenutelné dva zimní pobyty na chatě Orlici v Malé Úpě, na kterých vládla výborná atmosféra.
Zpracoval : Michal Hos